Liberec (Reichenberg) – krátký portrét

Kde mezi zelenými horami zvesela teče Nisa,

Kde ve voňavém údolí otec Ještěd přemýšlivě naslouchá,

Ty se musíš z utrpení uzdravit, jakkoliv hluboce v Tvém srdci buši.

Tam jsem byl kdysi mlád, já jsem byl v Liberci,

Ve starém Liberci student.

 

Tak, jak to vyjadřuje první sloka této romantické studentské básně v bolné vzpomínce, tak to jistě prožívalo mnoho německých obyvatel, kteří v roce 1945 často v krátkých hodinových lhůtách museli opustit domov. Liberec měl tehdy přes 70.000 obyvatel. Touha po této okouzlující krajině, ležící mezi Ještědským pohořím s jeho nevyšší horou Ještědem (1012 m) a Jizerskými horami, uprostřed zelených lesů, které byly jakoby stvořeny pro odpočinek a turistiku, jakož i po známých místech, které k domovu patří, či-li touha po starém Liberci je živá i po desetiletích. Pravidelné i nahodilé návštěvy jednotlivců, ale i mnohá domovská setkání i v okolí města vydávají o tom svá svědectví. Liberec se stal zejména v 19.století zámožným městem. To dokazují imposantní stavby ve městě jako např.radnice, divadlo, Obchodní komora (dnešní poliklinika) a Městské lázně císaře Františka Josefa. Příznivá poloha Liberce na silnicí z Görlitzu do Prahy, vytvořila dobré předpoklady pro založení průmyslových podniků. I píle obyvatel přispěla k tomu, že Liberec se stal jedno z nejvýznamnějších měst v severních Čechách. Především textilní průmysl byl znám daleko přes hranice i dokonce až do Nového světa, takže Liberec byl nazýván i Manchestrem Čech.

Při těchto příznivých předpokladech bylo skoro samozřejmostí, že Liberec vzkvétal ve všech oblastech společenského života. V tomto městě se dalo dobře žít. Početné sportovní i jiné spolky patříly zrovna tak k tomu jako bohatá nabídka škol a dalších vzdělávacích zařízení. Pochopitelně k tomu přispělo i městské divadlo, navržený vídeňskými architekty Fellnerem a Hellmerem, vybudované v roce 1883, které se stalo taktéž známou institucí se svou bohatou nabídkou. Mnoha mladým umělcům se právě toto divadlo stalo odrazovým můstkem pro jejich další kariéru. Zde vystupoval později světoznámý tenorista Leo Slezák ale také herci Hans Moser, Hörbigerovi, Hans Holdt a další.

Augsburg a Liberec měly leccos společného.Tak např.i divadlo v Augsburgu bylo postaveno stejnými vídeňskými architekty jako divadlo v Liberci. I Augsburg mělo významný textilní průmysl a mnoho liberečáků našlo po roce 1945 v této švábské metropole a jeho okolí nový domov. Liberečtí vysídlenci byli aktivními spolutvůrci při obnově rozbombardovaného města a proto není náhodou, že město Augsburg uzavřelo s Heimatkreisem Reichenberg patronátní smlouvu již v roce 1955. Liberečtí byli a jsou za tento patronát vděční a oživili jej projekty, které byly vždy plné naděje do budoucnosti.

Posted in Aktuelles, Aus dem Heimatkreis Reichenberg, Historisches Reichenberg, Reichenberg heute Liberec.

Schreibe einen Kommentar