Kde jsou zlaté časy Liberce

Česko-německé kulturní dny mají tradici a jsou úspěšné. Úspěšné proto,
protože ohlížejíc se zpět  ukazují, jak společná minulost je prožívána z druhé strany.
Naproti tomu také proto, že otevírají cesty ke společné budoucnosti uprostřed Evropy.
 
Tak tomu bylo také v letošním roce při "Dialogu", který obě města Augsburg a Reichenberg/Liberec
s účinnou podporou a zapojením Heimatkreisu Reichenberg se sídlem v Augsburgu a Svazu Němců
v regionech Liberec, Lužice-Severní Čechy z. s. pořádali. Po intenzivních přípravách to bylo
konečně tady. Od 22. - 25. června 2017 se konaly letošní Česko-německé kulturní dny. A napřed
řečeno - byly úspěšné.
 
Pořadatelé zvolili v tomto roce titul "Kreativní Dialog 2017" a tento kreativní dialog to také byl.
Heimatkreis Reichenberg a Svaz Němců sledovali při tom především otázku, kde zůstaly
zlaté časy Liberce.
 
Přitom napnuli vyhnaní/odsunutí a ti Němci, kteří zůstali v Liberci velký luk. Při hledání zlatých časů
platilo konec konců odebrat se na hledání stop. Tyto stopy jsou v Reichenbergu, který je dnes
až příliš často nazýván pouze Libercem,  viditelné na mnoha místech. Nápisy na domech a
památkách najdete všude. Tak také bylo samozřejmostí, že jedna přednáška sledovala tyto
kulturní památky. K tomuto později.

Hledání stop započalo 22. června v Setkávacím centru německé menšiny v Liberci.
Urd Rothe a Hans Pieke naladili návštěvníky. Při tom šlo o vývoj kultury a ekonomiky
od 19. století až k odsunu/vyhnání a o vývoj až do dneška. Hans Pieke přitom uměl
důkladně informovat. Poté unesla Urd Rothe posluchače zpět do období dětsví a
mládí. Protože "jak nám zobák narostl", tak zněl totiž Dialekt Reichenbergu - a tomu
Urd Rothe dobře rozumí, i když se ani nenarodila ani nevyrostla v Liberci. Spíše se ho
naučila od rodičů, kteří i po odsunu/vyhnání dialektem Reichenbergu mluvili a tím ho
Urd předali.
 
Program čtyř pořadatelů byl těsně vzájemně propojen, takže stále docházelo k vzájemným
setkáním. Prvním bylo oficielní zahájení letošního "Dialogu" v Severočeském muzeu
s výstavou  podmalby na skle umělce Vincenze Jahnke s hudební podmalováním
Kateřina Sokolová-Rauer /zpěv/ a Wolfgang Weber /klavír/.
 
Liberec - Reichenberg byl do roku 1945 městem s většinou německým obyvatelstvem.
Po odsunu/vyhnání žije dne už jen německá menšina ve městě. Jak je to s ochranou
národnostních menšin a učením a vývojem německého jazyka dnes? Tuto otázku si
dal Robert Schiller, který pozval účastníky do Základní školy Husova ulice. Zde je
němčina žákům nabízena od 1. třídy - často jako nabídka ale právě ještě ne jako
povinný jazyk. Žáci uměli hosty nadchnout s vystoupením v jazyce, zpěvu i mimice,
uměli nadchnout výsledky studia a byli odměněni potleskem.
 
Jedna z nejznámějších rodin města Reichenberg byla a je rodina Liebiegova.
S tímto jménem se spojují liberecké zlaté časy asi nejpevněji. Hospodářský
gigant v dvojité monarchii, zaměstnavatel tisíců v Liberci/Reichenbergu a dále
v okolí, veliká řídící síla a mecenáš, to byla firma Liebieg. Ještě dnes jsou jejich
stopy v Liberci viditelné, takže bylo jednoduché. následovatjtyto stopy  při prohlídce města.
 
Hans Pieke upozornil na ekonomický potenciál a jeho význam ve vývoji města
Reichenberg-Liberec také při přednášce v knihovně. Knihovna postavená na místě
dříve zničené synagogy, stojí již léta jako viditelný symbol usmíření uprostřed města a
přechovává tisíce knih k vědeckému studiu - mezi nimi i mnohá tzv. Sudetica, která
byla knihovně dána k dispozici Heimatkreisem a nadací Sudetendeutsche Stiftung.
Ředitelce paní Konvalinkové se také podařilo do práce a perspektiv knihovny
vpravit též  spolupráci s vysokou školou.
 
Do Kulturních dnů bylo začleněno i udělení čestné medaile města Liberec.
Zmínka je tu proto, že toto významné udělení bylo předáno Erwinovi Scholzovi,
průkopníkovi německo-českého porozumění a motoru hranice přesahující spolupráce
mezi Libercem a Augsburgen. Také toto udělení medaile bylo doprovázeno
hudebně již zmíněnými Kateřinou Sokolovou-Rauer a Wolfgangem Weberem.

Před radnicí se mezitím konal Open-Air Balet. Baletní a taneční akademie Daniela Záboje
z Aubsburgu ukázala svůj nastudovaný repertoár společně s baletem Divadla F. X. Šaldy
v Liberci. Divadlo je vlastně známé starým Liberečanům jenom jako městské divadlo a
bylo a je pokladem kulturního skvělého požitku.
 
Již zpočátkul uvedený bod programu byl věnován úplně speciálně uchování německé kultury
na příkladu německých kulturních památek. Dr. Jan Mohr zavedl posluchače  umně k jednotlivým
místům a doplnil působivě snahy kulturních zařízení a vedení města.
 
Robert Schiller, který již ve škole Husova sledoval učení němčiny, ukázal v přednášce v setkávacím
centru další místa v Liberci, kde je možno se učit německý jazyk. Již v předškolním věku, v základní
škole a také na gymnaziu je možno se o jazyk ucházet.. Také pro lidi, kteří jsou v profesním životě,
jsou možnosti otevřené. Tak bychom se mohli klidně dívat vpřed, kdyby výuka němčiny nebyla
právě jen dobrovolná.
 
Mimo toto je Robert Schiller i malý šibal. Toto potvrdil působivě, když pozval k prohlídce na zlaté
časy Liberce do Galerie u rytíře v radnici. Zatímco se účastníci zdržovali pod radnicí, bylo na
umělcích Hanna Lohmann a Jiřím Jitoutkovi na náměstí u radnice ukázat plastiku "Objekt Liberec"
a Diaschow Land-Art. Večer pobavili umělci z Augsburgu a Liberce domácí i hosty na náměstí
u radnice jazzovým koncertem.
 
Také nejhezčí dny končí.Tyto kulturní dny byly zakončeny slavnostní mší v kostele Sv. Antonína,
který svou věží v blízkosti radnice je vidět zdaleka. Kateřina Sokolová-Rauer a kostelní sbor"Arcikur"
byly zodpovědny za hudební doprovod.
 
Po mši uzavírající akci, vzpomněli účastníci na starém hřbitově v Ruprechtické ulici na mrtvé a
položili zde kytici.
 
V Setkávacím centru započalo hledání stop, zde mělo také skončit. Urd Rothe a Hans Pieke
ještě jednou pozvali, poskytli pohled zpět, shrnut a pohled do budoucnosti. Zlaté časy Liberce
jsou za námi, ale nové úspěšné časy leží před námi. Toto potvrdili ještě jednou primátor
Batthyány a starosta Augsburgu Dr. Kiefer. Oba pochválili zdařilou spolupráci partnerů,
vyzdvihli čestnou angažovanost Heimatkreisu a Svazu Němců a nezapomněli také uvést,
že iniciativa kulturních výměn kdysi vycházela od odsunutých/vyhnaných Němců a Němců, kteří
mohli zůstat.
 
Na závěr ještě několik slov k úspěchu, který byl již uveden na počátku. Starostové konstatovali,
že také při těchto Kulturních dnech se obečasné Liberce/Reichenbergu opět více sblížili. Mnoho
set návštěvníků se mohlo spočítat u akcí "Kreativního Dialogu 2017".
 
Více než  čtyři sta návštěvníků měly akce Heimatkreisu Reichenberg a Svazu Němců. Toto
dojemně ukazuje, že Česko-německé kulturní dny mají tradici, a jsou též úspěšné. Tato
tradice úspěšného dialogu bude pokračovat za dva roky v Augsburgu, o  tom není žádných
pochyb. A tak i Klaus Hoffmann, předseda Heimatkreisu Reichenberg má pozitivní bilanci:
"Když to co bylo  před třemi desetiletími jako pokus ukázat německou kulturu v Liberci/Reichenberg,
se rozvinulo  ve velmi úspěšnou řadu akcí   "Dialog". toto se podařilo, že všichni partneři -
Heimatkreis Reichenberg, Svaz Němců, vedení měst Augsburg a Liberec v úspěch
věřili a upsali se společně mnohotvárnosti české a nemecké kultury a jejího dalšího
rozvíjení. Děkujeme všem partnerům a Česko-německému fondu budoucnosti za jejich podporu. ."
Posted in Aktuelles, Aus dem Heimatkreis Reichenberg, Reichenberg heute Liberec.